Maruška se modlila spolu se sourozenci a rodiči za babičku, aby se uzdravila. Ale babička umřela. Maruška je moc smutná, protože ji Bůh „nevyslyšel“. Jitka zase prosila Pána Boha, aby jí tatínek koupil psa. Jenomže tatínek tvrdí, že v paneláku psa mít nemůžeme. Přitom Markétka se modlila, aby se jim narodilo miminko, a ono se opravdu narodilo! A Janička si přála jet na víkend k babičce, a opravdu tam jela! Proč něčí modlitby Bůh slyší a něčí ne?

Důležité je vědět, že On slyší modlitby všech. Přece je všechny nevyslyší, protože se to děje tak, jak On si přeje. Babička už udělala svou práci tady na světě a Bůh ji chce mít u sebe. Třeba i proto, aby se za nás mohla přimlouvat. Bůh vyslyší naše modlitby, když ví, že je to pro nás dobré. Kdo ví, třeba by se kvůli pejskovi v paneláku rodiče moc hádali. Anebo by se ukázalo, že je Jitka alergická na psí srst. Nebo jí ho Pá Bůh nedopřeje hned, ale časem se přestěhuje, a třeba toho pejska nakonec dostane. Někdy se musíme modlit hodně dlouho, než dostaneme to, co si přejeme. Ale také se každý den v modlitbě Otče náš modlíme slova: „Buď vůle Tvá“. Tedy sami prosíme Boha, aby se dělo tak, jak On považuje za nejlepší. I když se nám to třeba někdy nelíbí. Tak nebuďme zklamaní, když máme pocit, že nás Bůh neslyší. On jistě ví, proč to tak je.

Vzpomeň si, kdys Boha za něco prosil a dostal jsi to.
Co to bylo? Nezapomněl jsi pak také poděkovat?