Dneska měly děti špatný den. Už odpoledne se pořád pošťuchovaly a praly. Sofie zničila Lucce její obrázek, Lucka ji za to štípla do ruky, až jí udělala modřinu. A Jitka se jim smála, takže dostala taky jeden kopanec do zad. Prostě den, kdy se nedařilo. A najednou se měly modlit. „Za to, aby Sofie nebyla blbá“, pronesla nazlobeně svou modlitbu Lucka. A Lucka okamžitě vyskočila z postýlky a začala sestru tahat za vlasy. Jitka se smála – a dostala taky jednu po hlavě… Jak se v tomhle máme modlit? Maminka byla bezradná!

Někdy se prostě modlitba nedaří. Zvlášť když je v rodině víc dětí, třeba jsou různě staré, nebo mají „svůj den“. To pak máme pocit, že modlitba ani není krásná. Možná se nám do ní nechce, nejradši bychom vrátili sourozencům to všechno ošklivé, co nám udělali. A rozhodně se nám nechce odpouštět! Co s tím? V Bibli se píše: „Nenechte zapadnout slunce nad svým hněvem.“ To znamená, že bychom neměli jít spát neusmíření. Ale často se to nedaří ani dospělým, natož dětem. Věděli jste, že když jdete spát neusmíření, můžete mít zlé sny? Ďábel to totiž vidí, že jste nazlobení a může si na vás víc dovolit!

Když ti nejde usmířit se se sourozenci, popros o pomoc maminku. Může vám udělat každé zvlášť na čelo křížek a prosit spolu s vámi Pána Boha o usmíření. Anebo si zapalte svíčku a naštvání „pošlete“ do plamene.